Jdi na obsah Jdi na menu
 


satanska biblia2

1. 2. 2009

KNIHA SATANOVA

I.

1. V této vyprahlé divočině oceli a kamene pozvedám svůj hlas, byste slyšeli.

Volám k východu i k západu. Na sever i na jih dávám znamení,jež ohlašuje: smrt

slabochům, blahobyt silným!

2. Otevřete oči, byste pozřeli, ó lidé prohnilých-myslí a slyšte, vy milióny

svedené na nesprávnou cestu!

3. Neboť vystupuji, abych zpochybnil moudrost světa; podrobně prozkoumal

"zákony" lidské i "Boží".

4. Žádám zdůvodnění vašeho zlatého pravidla chování (tj. nečiň druhému, co

nechceš, aby jiní tobě činili, pozn. překl.) a ptám se na všechna proč a proto

vašeho desatera.

5. Neskláním se před žádnou z vašich tištěných model. Ten, který v desateru

přikazuje ne, je mým smrtelným nepřítelem!

6. Omočím ukazovák ve vodnaté krvi vašeho šíleného nemohoucího spasitele a

napíšu nad jeho trny zdrásané obočí: PRAVÝ kníže zla - král otroků!

7. Žádná otřepaná lež pro mně nemůže být pravdou; žádné svazující dogma

neochromí mé pero.

8. Odpoutám se od všech konvencí, které nevedou k úspěchu a štěstí zde na Zemi.

9. V tvrdém výpadu pozvednu korouhev silných!

10. Popatřím do skelného oka vašeho hrůzostrašného Jehovy a vytahám ho za vousy;

pozvednu širočinu a rozpoltím mu lebku vyžranou červy!

11. Odstřelím úděsné myšlenky filozoficky obílených hrobů a s trpkým hněvem se

budu smát!

II.

1. Popatřte na krucifix, (lat. = to, co je upevněno na kříži, tj. spodobnění

Krista, pozn. překl.) co symbolizuje? Ztělesnění ubohosti a neschopnosti, visící

na kříži.

2. Zkoumám vše a pochybuji o všem. Stojím před rozpadávajícími se přikrášlenými

fasádami vašich nejnadutějších morálních dogmat a napíšu na ně písmem

spalujícího pohrdání a výsměchu: Hle! Toť vše jen podvod a klam!

3. Shromážděte se kol mne, Ó vy, kteří vzdorujete smrti, a Zem sama bude navždy

vaše, abyste ji měli v držení.

4. Příliš dlouho směla mrtvá ruka zneplodňovat živoucí myšlení!

5. Příliš dlouho bylo falešnými proroky zaměňováno správné a špatné, dobro a

zlo!

6. Žádná víra nesmí být přijímána na základě božské autority. O náboženstvích je

nutno pochybovat. Žádné mravní dogma nesmí být považováno za daně - žádný

standard či měřítko nesmí být zbožněny. Mravní zásady samy o sobě nejsou

posvátné. Stejně jako dřevěné modly v dávných dobách jsou i ony výtvorem

lidských rukou. Co člověk stvořil, může také zničit!

7. Ten, kdož váhá uvěřit všemu, je obdařen značnou inteligencí, neboť víra v

jeden falešný princip je počátkem vší pošetilosti.

8. Hlavním úkolem nové doby je vždy vyzdvihnout ty, kteří vymezí její svobody a

povedou ji k hmotnému úspěchu - kteří servou řezavé zámky a i řetězy mrtvého

zvyku, jež vždy brání zdravému vývoji. Teorie a myšlenky, které mohly pro naše

předky znamenat život, naději a svobodu, mohou dnes pro nás představovat zkázu,

otroctví a hanbu!

9. S měnícím se životním prostředím nezůstává žádný lidský ideál jistý!

10. Kdykoli si lež zbuduje trůn, nechť je bez lítosti a žalu napadána, neboť pod

vládou falše se nemůže nikomu dařit dobře.

11. Nechť jsou tradiční sofismata svržena z trůnu, vykořeněna, spálena a

zničena, neboť představují trvalou hrozbu veškeré nefalšované ušlechtilosti

myšlení a jednání!

12. Prokáže-li se u kterékoliv údajné pravdy, že není ničím, než pouhou

báchorkou, nechť je bez dlouhých cirátů uvržena v nejzazší temnotu, mezi mrtvé

bohy, mrtvé říše, mrtvé filozofie a další zbytečnou veteš a haraburdí!

13. Nejnebezpečnější ze všech lží, které kdy byly dosaženy na trůn, je

posvěcená, privilegovaná lež - lež, o níž každý věří, že je vzorem pravdy. Je

plodnou matkou všech dalších všeobecně rozšířených omylů a falešných představ.

Je to strom pošetilosti s hlavou hydry a tisícem kořenů. Je společenskou

rakovinou!

14. Lež, o které se ví, že je lží, je již zpola vymýcena, ale lež, kterou i

inteligentní lidé přijímají jako skutečnost, - lež, která byla malému dítěti

vštípena v matčině klíně, je nebezpečnější než plíživá morová rána a daleko hůř

se s ní bojuje!

15. Všeobecně rozšířené lži byly vždy nejmocnějším nepřítelem osobní svobody

jednotlivce. Existuje pouze jediný možný přístup: vyříznout je, až k samému

jádru, jako rakovinné nádory. Vymýtit je, aby se nemohly dále šířit. Zničit je,

jinak zničí ony nás!

III.

1. Miluj svého bližního bylo vyhlášeno za nejvyšší zákon, ale jaká moc tak

rozhodla? Na jaké logicky zdůvodněné autoritě se zakládá evangelium lásky? Proč

bych neměl nenávidět své nepřátele - kdybych je miloval, nevydával bych se jim

na milost?

2. Je přirozené, aby si nepřátelé činili dobro - a CO JE VLASTNĚ DOBRO?

3. Může rozeřvaná a zkrvavěná oběť milovat krví zbrocené tesáky, které ji rvou,

úd po údu?

4. Nejsme jeden jako druhý díky svým instinktům dravá zvířata? Pokud by lidé

přestali požírat jeden druhého, mohli by dál žít?

5. Nejsou chtíč a pohlavní touha pouze pravdivějším výrazem k popsání lásky,

pokud se vztahuje k zachování rodu? Není láska podbízivého Písma svatého pouhým

eufemismem pro sexuální aktivitu; nebo snad velký učitel oslavoval eunuchy?

6. Milujte své nepřátele, a čiňte dobro těm, kteří Vás nenávidí a využívají -

není to opovrženíhodná filozofie kokršpaněla, který se lísá, když ho nakopnete?

7. Nenáviďte své nepřátele celým srdcem, a jestliže vás někdo udeří do tváře,

PRÁSKNĚTE ho přes druhou! Zbijte ho po hnátech a bedrech, neboť sebezáchova je

nejvyšším zákonem!

8. Ten, kdo nastaví druhou tvář, je zbabělý pes!

9. Oplácejte ránu ranou, pohrdání pohrdáním, odsouzení odsouzením a k tomu

štědře přidané úroky z úroků. Oko za oko, zub za zub, vždy čtyrnásobně,

stonásobně! Staňte se pro svého protivníka zosobněním hrůzy, a až vám půjde z

cesty, bude o něco moudřejší a bude mít o čem přemítat. Tak si získáte respekt

mezi všemi stavy a váš duch – váš nesmrtelný duch - bude žít, ne v nějakém

nedosažitelném ráji, ale v hlavách a tělech těch,jejichž respekt jste si

získali.

IV.

1. Život je velká radost - smrt velké odříkání. Proto si užijte života co

nejvíce - TEĎ HNED!

2. Neexistuje žádné zářivé nebe věčné blaženosti ani žádné peklo, kde by se

smažili hříšníci. Náš den útrap je právě teď! Právě teď je náš den radosti!

Pravě teď máme příležitost! Zvolte si tento den, tuto hodinu, neboť žádný

spasitel neexistuje!

3. Rci svému vlastnímu srdci: Jsem sám sobě spasitelem.

4. Postav se do cesty těm, kteří tě pronásledují. Nechť jsou ti, kteří pracují

na tvé zkáze, uvrženi do zmatku a hanby. Nech je být, jak plevy před smrští, a

když padnou, raduj se z vlastního vykoupení.

5. Všechny tvé kosti pak hrdě řeknou, Kdo se mi vyrovná? Nebyl jsem snad příliš

mocným sokem svým nepřátelům? Neosvobodil jsem se SÁM, vlastním rozumem a tělem?

V.

1. Blahoslaveni silní. neboť jejich bude Země - prokleti slabí, neboť se jim

dostane jha!

2. Blahoslaveni mocní, neboť oni budou chováni v úctě mezi lidmi - prokleti

slabí, neboť budou vyhlazeni!

3. Blahoslaveni troufalí, neboť oni budou pany světa - prokleti pokorní, neboť

budou ušlapáni pod rozeklanými kopyty!

4. Blahoslaveni vítězní, neboť vítězství je základem práva - prokleti porazení,

neboť budou provždy otroky!

5. Blahoslaveni ti, kteří vládnou železnou rukou, neboť slabí před nimi prchnou

- prokleti chudí duchem, neboť bude na ně pliváno!

6. Blahoslaveni ti, kteří se vzpírají smrti, neboť jejich dny na Zemi budou

dlouhé - prokleti ti, kteří vzhlížejí k plnějšímu životu v záhrobí, neboť se

ztratí mezi mnohými!

7. Blahoslaveni ti, kteří ničí falešnou naději, neboť oni jsou pravými Mesiáši -

prokleti ti, kteří se klaní Bohu, neboť budou ostříháni jako ovce!

8. Blahoslaveni hrdinové, neboť jim se dostane velkého pokladu - prokleti ti,

kteří věří v dobro a zlo, neboť se bojí stínů!

9. Blahoslaveni ti, kteří věří v to, co je pro ně nejlepší, neboť jejich mysl

nebude nikdy zastrašena - prokleti beránci Boží, neboť jim bude puštěno žilou,

až budou bledší než sníh!

10. Blahoslavený ten, kdo má pár nepřátel, neboť ti z něj učiní hrdinu - proklet

ten, který činí jiným dobro a oni se mu v oplátku vyšklebují, neboť bude

opovrhován!

11. Blahoslaveni ti, kteří jsou obdařeni mocnou myslí, neboť oni si osedlají

smršť - prokleti ti, kteří ve svém učení vydávají lež za pravdu a pravdu za lež,

neboť jsou hnusní!

12. Třikrát prokleti slabí, jejichž nejistota z nich činí otroky, neboť budou

sloužit a trpět!

13. Anděl sebeklamu sídlí v duších počestných - věčný plamen moci nabyté skrze

radost dlí v těle Satanisty!

 

 

 

(VZDUCH)

KNIHA LUCIFEROVA

OSVÍCENÍ

 

 

 

Římský bůh Lucifer byl nositelem světla, duchem vzduchu, personifikací osvícení.

V křesťanské mytologii se stal synonymem zla. Nic jiného se od náboženství,

které udržuje svou existenci mlhavými definicemi a falešnými hodnotami, ani

čekat nedalo. Nastal čas uvést vše na správnou míru. Falešné moralizování a

okultní nesmysly je třeba opravit. Většinu příběhů a her o Ďáblovi, i když jsou

třeba zábavné, je nutno označit za zastaralé absurdity, jimiž také skutečně

jsou. Bylo řečeno: Pravda osvobodí člověka. Jenže pravda sama o sobě ještě

nikoho neosvobodila. Emancipaci ducha mohou přinést pouze POCHYBY. Bez

obdivuhodného prvku pochybování by byla brána, jíž prochází pravda, pevně

uzavřena a odolávala by bušení třeba tisíce Luciferů. Nepřekvapuje, že Písmo

svaté mluví o Vládci pekel jako o otci lží- nádherný příklad převráceného

hodnocení osobnosti. Pokud máme uvěřit teologickému obvinění, že Ďábel zosobňuje

podvod a lež, pak musíme zákonitě souhlasit, že to byl ON, NIKOLIV BŮH, KDO

ZAVEDL VEŠKERÁ DUCHOVNÍ NÁBOŽENSTVÍ A NAPSAL BIBLE SVATÉ! Když navazuje jedna

pochyba na druhou, bublina, která se nafoukla dlouho hromaděnými falešnými

představami, hrozí prasknutím. Pro ty, kteří již začali pochybovat o domnělých

pravdách, je tato kniha zjevením. Pak Lucifer povstane. Nyní je čas pochybovat!

Bublina lží praská a zvuk, který vydává, je řevem celého světa!

 

 

 

ZATYKAČ

HLEDÁ SE: BŮH

MRTVÍ NEBO ŽIVÝ

Jednou z obecně rozšířených mylných představ je, že satanista nevěří v Boha.

Pojem Boha tak, jak ho vykládají lidé, se v průběhu času natolik změnil, že

satanista jednoduše přijímá tu definici, která mu nejlépe vyhovuje. Člověk si

vždy vytvářel své bohy, a ne oni jeho. Pro někoho je Bůh laskavý - pro jiného

děsivý. Satanista chápe Boha - ať už je nazýván jakkoli či ať je bezejmenný -

jako rovnovážný faktor v přírodě, který nesouvisí s utrpením. Tato mocná sila,

která prostupuje universum a udržuje ho v rovnováze, je příliš neosobní, než aby

se starala o štěstí či bídu tvorů z masa a kostí, kteří obývají tuto kouli plnou

podlosti a špíny.

Každý, kdo truchlí nad ztrátou milované osoby, by ji určitě raději viděl ve svém

náručí než v Božích rukou. Místo toho jsou falešně utěšováni knězem, který jim

tvrdí: Byla to vůle boží, má drahá, nebo Teď je v rukou Božích, synu. Podobné

fráze by se pánbíčkářům moc hodily, aby mohli omlouvat Boží nemilosrdnost a

přimhuřovat nad ní oko. Pokud Bůh skutečně má ve své moci vše, a je tak

dobrotivý, jak se předpokládá, proč tedy dopouští, aby se podobné věci děly? Je

na čase, aby se pánbíčkáři přestali uchylovat ke svým biblím a knihám přikázání,

kdykoliv chtějí něco potvrdit nebo vyvrátit, ospravedlnit, zatratit nebo

vyložit.

Satanista si uvědomuje, že za vše může člověk a princip akce reakce vesmíru, a

nenamlouvá si, že by za tím stál někdo jiný. Přestaneme skládat ruce v klín a

přijímat osud, aniž bychom se pokusili něco s tím udělat - jen proto, že je to

psáno v kapitole té a té, v tom a v tom žalmu - a basta! Satanista ví, že

modlení nepomáhá - ve skutečnosti naopak zmenšuje vyhlídky na úspěch, neboť ti,

kdo jsou oddáni zbožnosti, až příliš často skládají ruce v klín a modlí se, aby

došlo ke změně, jíž by vlastní aktivitou dosáhli daleko rychleji!

Satanista se vyhýbá výrazům jako naděje a modlitba, neboť vyjadřují obavy. Pokud

věříme a modlíme se, aby se něco stalo, nebudeme jednat pozitivně, tak, aby se

to skutečně stalo. Satanista si uvědomuje, že o vše, čeho se mu dostane, se sám

přičinil, a místo modlení k Bohu bere situaci do svých rukou. Pozitivní myšlení

a pozitivní jednání nesou ovoce.

Stejně jako se satanista nemodlí k Bohu o pomoc, nesnaží se vymodlit si

odpuštění za špatné činy. Pokud vyznavač jiného náboženství spáchá špatný

skutek, modlí se k Bohu a žádá odpuštění, nebo se vyzpovídá nějakému

prostředníku a požádá ho, aby se modlil k Bohu za odpuštění jeho hříchů.

Satanistovi je jasné, že modlením nic nezmůže a zpovídáním se jinému člověku

dosáhne ještě méně - a nadto je to pokořující.

Jestliže udělá satanista něco špatného, uvědomí si, že chybovat je zcela

přirozené - a pokud svého činu skutečně lituje, vezme si z něj ponaučení a dá si

pozor, aby něco takového již nikdy neudělal. Pokud svého skutku upřímně nelituje

a ví, že se ho dopustí znovu, především se nemá co zpovídat a žádat odpuštění.

Přesně tak to ale chodí. Lidé se zpovídají ze svých hříchů, aby ulehčili svědomí

- a mohli bez starostí jít a znovu páchat hříchy, obvykle tytéž.

Je tolik rozličných interpretací Boha, v obvyklém slova smyslu, kolik je typů

lidí. Představy sahají od víry v Boha, který je jakousi vágní univerzální

kosmickou myslí, až po antropomorfní božstvo s bílým plnovousem a sandály, které

má přehled o veškerém konání každého z nás.

Osobní interpretace Boha se značně liší dokonce i v rámci daného náboženství.

Některá náboženství zacházejí tak daleko, že každého, kdo patří k jiné

náboženské sektě než jejich vlastní, označují za kacíře, a to dokonce i v

případech, kdy se celkové učení a podoby zbožnosti téměř neliší. Katolíci

například věří, že protestanti jsou odsouzeni do pekel jen z toho prostého

důvodu, že nepatří do katolické církve. Stejně tak mnoho odštěpených

křesťanských skupin, jako jsou evangelíci či revivalistická církev věří, že

katolíci jsou pohané vzývající dřevěné nebo kamenné modly. (Kristus je

zobrazován tak, aby se co nejvíce podobal tomu, kdo se mu klaní, a přesto

křesťané kritizují pohany, že uctívají kamenné nebo dřevěné modly.) Židům bylo

vždy spíláno do Ďáblů.

I když všechna tato náboženství mají v podstatě téhož Boha, každé považuje zvyky

ostatních za zavrženíhodné. Pánbíčkáři se k dovršení všeho dokonce MODLÍ jeden

za druhého! K bratrům, kteří jdou souběžnou cestou ctnosti, chovají opovržení

jen proto, že jejich náboženství má jinou nálepku, a toto nepřátelství je třeba

nějakým způsobem vybít. Nejlépe prostřednictvím modlitby! Skvělý způsob, jak

zdvořile a se samolibým úsměvem říci: Nenávidím vás do morku kostí! Průhledně

zamaskovaný trik, známý jako modlitba za nepřátele! Modlitba za nepřítele není

nic než laciný vztek, a navíc hodně podřadné kvality!

Pokud existuje ve způsobu uctívání Boha tolik křiklavých rozporů, kolik

rozdílných interpretací Boha tedy může být a kdo má vlastně pravdu?

Všem zbožným vyznavačům stezky ctnosti jde hlavně o to, zalíbit se Bohu a

zajistit si tak po smrti přijetí u otevřených Nebeských bran. I když někdo nežil

podle přikázání, přesto může v poslední minutě zavolat ke svému smrtelnému loži

duchovního, aby mu poskytl poslední rozhřešení. Kněz nebo pastor se přižene

poklusem, aby to s Bohem srovnal a postaral se, aby jeho propustka do nebeského

království byla v pořádku. (Jezidiové, sekta uctívačů Ďábla, mají na věc

rozdílný názor. Věří, že Bůh je všemocný, ale také všeodpouštějící, a na základě

toho se domnívají, že je to Ďábel, komu se musí zalíbit, neboť on vládne zde na

Zemi jejich životy. Věří tak silně, že jim Bůh po posledním zaopatření odpustí

všechny hříchy, že během života nepociťují potřebu brát ohledy na jeho názor.)

Mnoho lidí dnes nedokáže racionálně přijímat křesťanství se všemi rozpory tak,

jak bylo praktikováno v minulosti. Začínají pochybovat o existenci Boha v

křesťanském pojetí. Začali si proto říkat křesťanští ateisté. Křesťanská bible

je skutečně plná rozporů; co však může být rozpornější než pojem křesťanský

ateista?

Pokud prominentní křesťanští ideologové odmítají starou interpretaci Boha, jak

můžeme od jejich stoupenců očekávat, že se budou držet dřívější náboženské

tradice?

Vzhledem k debatám, je-li Bůh mrtev či ne, by si měl brzy - pokud ovšem není

mrtev - začít platit pojištění na důchod!

 

 

 

BOHEM, KTERÉHO CHRÁNÍTE, MŮŽETE BÝT VY SAMI

Veškerá náboženství duchovní povahy jsou výtvorem člověka. Člověk vytvořil celý

systém bohů pouze svým materiálním mozkem jen proto, že má ego, které nedokáže

přijmout, musel ho zvnějšnit v nějakém velkém duchovním výmyslu, kterému říká

Bůh.

Bůh může všechno, co je člověku zakázáno - zabíjet lidi, konat zázraky jen pro

svou potěchu, ovládat jiné bez jakékoli odpovědnosti atd. Pokud člověk takového

boha potřebuje a uznává ho, uctívá svůj vlastní výmysl. Tím vlastně

ZPROSTŘEDKOVANĚ UCTÍVÁ ČLOVĚKA, KTERÝ BOHA VYMYSLEL. Není tedy rozumnější klanět

se bohu, kterého si stvořil podle vlastních emočních potřeb - bohu, který

nejlépe zosobňuje konkrétní pozemskou a tělesnou bytost, obdařenou takovým

duševním potenciálem, že dokázala vymyslet boha?

Pokud člověk trvá na zvnějšnění svého pravého já v podobě Boha, proč se bát

svého pravého já v podobě Boha - proč velebením Boha vynášet své vlastní já -

proč být dále ztělesňován Bohem, když nejde o nic jiného, než ÚČASTNIT SE

RITUÁLU A NÁBOŽENSKÝCH OBŘADŮ PROVÁDĚNÝCH V JEHO JMÉNU?

Rituál a dogma člověk sice potřebuje, ale nikde není psáno, že pokud se chce

podílet na rituálním a náboženském obřadu prováděném ve jménu Božím, potřebuje k

tomu zvnějšněného Boha! Co když člověk při zaplňování propasti mezi sebou a svým

Bohem vidí, jak se démon hrdosti plíží dál - ztělesnění Lucifera, objevující se

přímo v jeho středu? Nemůže již o sobě uvažovat jako o tvoru, rozděleném na dvě

části, tělesnou a duchovní, ale vidí, jak se prolínají, načež ke své nezměrné

hrůze zjišťuje, že jsou pouze tělesné - A VŽDY BYLY! Pak buďto den za dnem k

smrti nenávidí sám sex, anebo se raduje, že je tím, čím je!

Jestliže nenávidí sám sebe, zkoumá nové a složitější duchovní cesty k osvícení a

doufá, že se bude moci znovu rozdvojit při hledání mocnějších, ještě lépe

vymyšlených bohů, aby ztrestal svou ubohou, politováníhodnou tělesnou schránku.

Jestliže přijme sám sebe, a přitom pochopí, že rituál a obřad jsou důležité

triky náboženství, jež si sám vymyslel, aby udržoval svou víru v lež, pak může

jeho víru v pravdu živit STEJNÁ FORMA RITUÁLU - pradávná slavnost, která dodá

jeho vědomí vznešenosti vlastního bytí další opodstatnění.

Až se člověk přiblíží sám sobě a vzdálí se Bohu, všechna lživá víra vyvane a on

se přiblíží Ďáblu. Pokud Ďábel představuje právě toto a pokud člověk žije svůj

život v chrámu Ďáblově a Satanova energie hýbe jeho svaly, potom buď prchne před

žvaněním a šťouráním počestných, nebo stane hrdě na tajných místech Země, a bude

svou satanskou mocí ovládat davy pošetilců, dokud nenastane onen den, kdy bude

moci vystoupit a slavnostně vyhlásit: JSEM SATANISTA! SKLOŇTE SE, NEBOŤ JÁ JSEM

NEJVYŠŠÍM ZTĚLESNĚNÍM LIDSKÉHO ŽIVOTA!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Strach zo skutocnosti?

(Dayan, 14. 3. 2011 3:39)

Cely zivot som krestanka. Uz ani nepocitam kolko krat som o Bohovi pochybovala. Ked som videla tie spravy a smrti, ked som videla dokumentarne serialy o koncetracnych taboroch, ked som citala o vybuchu atomovej bomby a ked som den co den pred ocami videla trpiet ludi. Tak tazko sa mi to teraz pise ale musim povedat: Boze,kde si ked ta najviac potrebujeme?...ako to ze ked zavolame Diabla hned pride a ked pytame Boha o pomoc nic...Chce pre nas Boh to najlepsie? Ked ano tak to najlepsie je zaroven pre nas to nejhorsie. Nechuti nam. Niesme stastny ale hlavne ze to je pre nas "dobre" . Mame vobec zaruku ze po smrti ozaj sa nam vsetko vynahradi? Tolko dokumentov bolo sfalsovanych a preco nie Biblia? Nehovorim ze cela ale niektore uryvky urcite. Neverim ze tak stara kniha sa zaobisla cele tie storocia bez sarlatnastva. Preco mi nieco z krestanstva nedava logiku? a preco mi vsetko so satanstva dava az perfektny zmysel. Mozno nas chce Diabol zviest zo spravnej cesty. Spravnej a tak tazkej cesty. Uz davno nejde o boj medzi dobrom a zlom. Uz ide o boj medzi silnym a slabym.Kto je kto bohuzial neviem. Kedze sa pise ze to co Boh stvoril moze aj znicit preco neznici diabla? On ho predsa stvoril! A myslim ze viem celkom logicku odpoved na tutootazku.Vsetko musi byt rovnovahe. Musi byt niec "dobre" a niec "zle" . Prave preto nikdy neexistovalo dobro a zlo. Vzdy existovala len jedna a druha strana. Bez nestastia by sme nemohli byt statsny. Vsetko musi byt v rovnovahe. Prave perto sa mozeme pridat na hociktoru stranu. Na nejaku ktora nam najviac "pasuje" a dava najvacsiu logiku. Boze ked to prave vidis tak prosim odpust ale je to tvoja chyba. Niesme dokonaly ako ty , nemozeme 100000% verit na nieco alebo niekoho kto o sebe uz davno nedal vediet. Zato Diabol dava o sebe vediet vzdy. Prosim ukaz ze ti na nas este zalezi.

Re: Strach zo skutocnosti?

(Lilith, 15. 3. 2011 20:29)

Takže Boh. Hm ja v Boha neverím a nikdy som neverila v jeho existenciu. Verím však v silu prírody lebo ona stvorila človeka, ona to zariadila tak aby sa človek a všetko ostatné nevynímajúc vampyrov či iné tvory sformovali. Nie Boh pre mňa neexistuje... Verím v anjelov i démonov čo ovplyvňujú našu cestu. Diabol alebo tiež Lucifer či padlý anjel nám ukazuje cestu prirodzenosti. Každá bytosť na tomto svete má slobodnú vôľu a je teda našim rozhodnutím či poprieme svoje potreby tak ako káže Boh podľa ktorého sú ženy povýšené na slúžky a plodné kobyly stvorené k tomu aby mužom slúžili. Lucifer nerozdeľuje medzi pohlavím a nabáda nás len k tomu aby všetci boli sami sebou. Avšak ako napísala spisovateľka P. C. Castová svetlo sa vždy nerovná dobru ako sa tma vždy nerovná zlu. Ja neverím že je Lucifer tak zlý za akého ho cirkev pokladá. Nie je nič zlé na tom byť sám sebou a oddávať sa svojim potrebám, vyznáva prírodné sily a je proti zabíjaniu nevinných. Je toto zlo? Cirkev dlhé roky vraždila, mučila a upaľovala ľudí, nevinných ľudí, len preto že boli niečim iní a tým výnimoční. To je podľa mňa zlo! Tou svojou Bibliou ľuďom vymazávajú mozog a vnucujú im predstavu života ktorá je pre mnohých nereálna. Už len samotných desať prikázaní v Biblii si dosť odporuje veď podľa tých by človek len sedel na prdeli a čumel do blba v modlitbách celý svoj život. Ako Boh mohol povedať "milujte sa, množte sa" a cirkev zakázala kňazom aby mali manželky a potomstvo. Podľa cirkvi je všetko prirodzené hriechom. Títo ľudia by si zaslúžili facku od reality rovnakú ako si dostala ty vždy keď si čítala o pohromách ktoré sa na tomto svete dejú. No bez ohľadu na Lucifera a Boha tak človek a všetky ostatné bytosti obdarované slobodnou vôľou by mali byť Bohom sami sebe a nenechať sa ovládať akoukoľvek Bibliou, či už satanskou alebo kresťanskou!